Město Přelouč
Československé armády 1665
53533 Přelouč
IČO: 00274101
DIČ: CZ00274101
Město Přelouč se nachází ve východním Polabí. Je součástí Pardubického kraje. Přelouč leží na řece Labi v nadmořské výšce 220 m. Má 8 575 obyvatel (k 31.12.2023 - včetně místních částí) a katastrální rozlohu 30,5 km2 (včetně integrovaných obcí).
V Přelouči je k tomuto datu evidováno 2 047 občanů cizí státní příslušnosti a celkový počet obyvatel je tedy 10 622. Převážná část obyvatel Přelouče žije v lokalitě městského typu, asi tisícovka obyvatel žije v 7 místních částech, kde převládá bydlení venkovského typu.
Místní části: Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy
Městem prochází silnice I/2 (Kutná Hora - Pardubice) a II/333 (Hradec Králové - Přelouč). U Lhoty se na silnici I/2 napojuje silnice II/322 (Kolín - Přelouč).Výhodou je poloha na železniční trati Praha - Česká Třebová. Přelouč je rovněž výchozí stanicí lokální trati do Prachovic. Významným rozvojovým faktorem bude splavnění Labe, které tvoří severní hranici průmyslové zóny města.
Přelouč patří k nejstarším historicky doloženým místům regionu. Název Přelouč je odvozen od místa, kudy se chodilo přes louky. Původní název obce zněl Přelučie. Vlastní osada vznikla na severní straně dnešního města, v místě zvaném Na dole, patrně v 10. století za panování rodu Slavníkovců. První historická zmínka je z roku 1086, kdy král Vratislav daroval vesnici Přelouč i s chmelnicí benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem. S osudem kláštera v Opatovicích nad Labem je Přelouč a část jejího okolí spojena po dobu 300 let. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy vysoko nad Labem vzniklo tržní centrum. Na žádost opata Částky (který stál v čele kláštera v letech 1261 – 1291) povyšuje král Přemysl OtakarII. 8. 9. 1261 Přelouč na městečko a uděluje mu právo magdeburské a hrdelní.
S klášterem byla Přelouč úzce spjata až do husitských válek. Zřejmě již od této doby užívá Přelouč jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli, atribut sv. Vavřince, patrona Opatovického kláštera. Na městské pečeti je však znak doložen až v 16. století. Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Koncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné probošství. Z roku 1421 pochází kronikářský záznam o dobytí a zničení Přelouče, stojící na táborské straně, vojskem Jana Městeckého z Opočna.
Význam Přelouče poté na řadu desetiletí poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství. Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč až ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války a později v době tereziánských válek v 18. století však Přelouč znovu utrpěla značné škody a na další dvě století se stala jen provinčním zemědělským městečkem.
Změnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města.
Nejvýznamnější architektonickou památkou města je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní dispozici po velkém požáru města v roce 1809, vytváří svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit "kacířské" knihy.
Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostelík Navštívení Panny Marie z roku 1684 na kopci na východ od města,k tomu se váže pověst: Novém zákoně je popsáno setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, rovněž těhotnou; budoucí matkou Jana Křtitele. Panna Marie poté, co je jí andělem zvěstováno že porodí Syna Božího spěchá aby navštívila Alžbětu a byla "prostřednicí milosti"; aby předala posvěcení nenarozenému Janu Křtiteli.
Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé.
Kostel tvoří dominantu městského hřbitova. Dvouvěžová sakrální stavba postavena v letech 1682 – 1684. V roce 1776 postaveny proti vchodu do kostela ambity. Kostel je vyzdoben malbami od J. Kramolína z let 1781 – 1782. V roce 1881 byly nízké střechy věží jehlanovitého tvaru nahrazeny cibulovitými báněmi.
Na západní straně náměstí od roku 1704 stojí vysoký morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Ze starších budov se jinak v centru města v důsledku rozsáhlé stavební činnosti ve druhé polovině 19. století mnoho nedochovalo. Pouze domy na jižní straně náměstí a v některých ulicích mají ve svých jádrech zbytky původního středověkého a renesančního zdiva.
Dominantou Přelouče se na přelomu 19. - 20. století staly novorenesanční budovy na náměstí - základní škola (1880-81) a budova Záložny (1899-1901), projektovaná významným českým architektem Rudolfem Kříženeckým.
Týž autor projektoval i novorenesanční Evangelický kostel, který byl postaven v roce 1904 na místě starší modlitebny. Ke shlédnutí jsou neobyčejně krásné fasádní fresky.
V okolí Přelouče stojí za pozornost především raně barokní zámek v Cholticích, obklopený rozlehlým romantickým lesoparkem. Nejcennější součástí zámku je centrální kaple sv. Romedia (1695). Poblíž Choltic leží Svojšice. Naleznete zde neobvykle rozsáhlé pozůstatky středověké rytířské tvrze. Podhůří Železných hor jižně od Přelouče je vyhledávanou turistickou oblastí nabízející řadu přírodních zajímavostí - mezi ně patří např. zatopené středověké lomy na mlýnské kameny v okolí vsi Raškovice. Více informací s turisticky atraktivními místy naleznete v odkazu na Historie okolních obcí.
Návštěvnost:
Zamčená sekce
Vítání nových občánků s trvalým pobytem v Přelouči a jeho místních částech