Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Městský úřad PřeloučBudova Městského úřadu Přelouč.

Zde se nachází kancelář starostky města, místostarostytajemnice městského úřadu. Místo pro zasedání Zastupitelstva města a Rady města Pro jednotlivé úseky činnosti městského úřadu jsou zřízeny odbory a oddělení s přesně stanovenou působností a odpovědností. Pro klienty městského úřadu je budova vybavena bezbariérovým vstupem.

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

 

 

 

Bezpečnost obyvatelstva

Úvod

Lidstvo po celou dobu jeho existence provází mimořádné události, které ohrožují zdraví lidí, jejich majetky a životní prostředí. Technologický rozvoj, zvýšená spotřeba lidí a s tím spojené změny životního prostředí, podmiňují nárůst vzniku mimořádných událostí, havárií a pohrom a tím i škod, které jimi vznikají.

Důležitým prvkem v systému ochrany před následky mimořádných událostí a krizových situací je prevence, která však nedokáže jejich vzniku a šíření plně zabránit. Proto je zřízen Integrovaný záchranný systém (IZS), který ve spolupráci s úřady měst a obcí účinně působí v případech vzniku nenadálých živelných pohrom nebo průmyslových havárií, poskytuje okamžitou pomoc postiženým a minimalizuje následky těchto událostí na obyvatelstvo.

Na obce jsou kladeny v této oblasti důležité úkoly a aby byl systém funkční, je nutné pojmout krizové řízení jako nedílnou součást činnosti nejen městského úřadu, ale i dalších složek, právnických a fyzických osob. U městského úřadu Přelouč, obce s rozšířenou působností pro dalších 41 obcí, zabezpečuje koordinaci bezpečnostních opatření a plnění těchto úkolů kancelář starosty a tajemníka – krizové řízení. Zde vznikla na základě úkolů obce a reálných potřeb seznámení občanů s touto problematikou tato stránka, která bude průběžně rozvíjena a doplňována.

Slovníček výrazů

Mimořádná událost – dále jen MU – je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu – viz. krizové stavy.

Krizové stavy :

Stav nebezpečí – může vyhlásit hejtman kraje jako bezodkladné opatření v případě živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud intenzita ohrožení dosahuje značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností příslušných složek a orgánů. Tento stav se vyhlašuje pro území kraje nebo jeho části a to na dobu nejvýše 30 dnů.

Nouzový stav – může vyhlásit vláda v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví, majetek nebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Tento stav se vyhlašuje pro určité území státu na dobu nejvýše 30 dnů.

Stav ohrožení státu – může vyhlásit Parlament ČR na návrh vlády je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu , jeho územní celistvost nebo jeho demokratické základy.

Legislativa

Oblast bezpečnosti obyvatelstva se řídí touto legislativou:

Ústavní zákony

Ústava ČR č. 1/1993 Sb. - základní právní předpis ČR. Mj. řeší otázky bezpečnosti o obrany státu

Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. (zákon o bezpečnosti ČR) – vymezuje krizové stavy – nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav a Bezpečnostní radu státu

Zákony

Zákon č. 238/2000 Sb. v posledním platném znění (zákon o Hasičském záchranném sboru ČR) – řeší organizaci a úkoly HZS

Zákon č. 239/2000 Sb. v posledním znění (zákon o integrovaném záchranném systému) – vymezuje IZS, úkoly státních a samosprávných úřadů při přípravě na mimořádné události, organizaci záchranných a likvidačních prací, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při MÚ

Zákon č. 240/2000 Sb. v posledním platném znění (krizový zákon) – vymezuje pojmy a krizový stav – stav nebezpečí, orgány kriz. řízení, práva a povinnosti právnických a fyzických osob za krizové situace

Zákon č. 241/2000 Sb. v posledním platném znění (zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy) – vymezuje základní pojmy, působnost orgánů v systému hospodářských opatření a vlastní systém hospodářských opatření pro krizové stavy

Zákon č. 254/2001 Sb. v posledním znění (zákon o vodách) – stanovuje způsob nakládání s vodami a jejich stav a ochranu. Vymezuje vodní toky a díla a zabezpečující orgány, ochranu před povodněmi a úkoly, práva a povinnosti orgánů v této oblasti

Zákon č. 12/2002 Sb. ( zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelnou nebo jinou pohromou) – stanovuje zásady a postup při poskytování státní pomoci

Zákon č. 353/1999 Sb. v posledním platném znění (zákon o prevenci závažných chemických havárií) – vymezuje prevenci závažných havárií, zařazení objektu do příslušné bezpečnostní skupiny, bezpečnostní dokumentaci, účast veřejnosti

Zákon č. 222/1999 Sb. v posledním platném znění (zákon o zajišťování obrany ČR) – stanovuje povinnosti státních a samosprávných orgánů, právnických a fyzických osob při zajišťování obrany státu

Zákon 219/1999 Sb. v posledním znění ( zákon o ozbrojených silách) – člení ozbrojené síly, vymezuje použití armády k záchranným pracím a úkolům civilní ochrany a stanovuje přípravu ozbrojených sil a specifikuje vojenský materiál

Zákon č. 585/2004 o branné povinnosti a jejím zajišťování ( branný zákon)

Zákon č. 18/1997 Sb. v posledním platném znění (atomový zákon) – upravuje využívání jaderné energie, systém ochrany osob, životního prostředí a bezpečnost při nakládání s těmito látkami a povinnosti odpovědných osob a orgánů

Nařízení vlády a vyhlášky ústředních orgánů

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. v posledním platném znění ( k provedení zákona č. 240/2000 Sb. § 8 - 16,) – vymezuje vznik a činnost bezpečnostní rady a krizového štábu a zpracování krizového plánu

Nařízení vlády č. 51/2004 Sb. (o plánování obrany státu) – vymezuje způsob zpracování Plánu obrany ČR

Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. v posledním platném znění (o zabezpečení IZS) – stanovuje koordinaci složek IZS, způsob zpracování a obsah havarijního plánu a zásady krizové komunikace a spojení

Vyhláška MV č. 380/2002 Sb. (k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva) – upřesňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany, způsob informování právnických a fyzických osob, způsob provádění evakuace a ukrytí, požadavky na územní plán a stavební dokumentaci u staveb

Směrnice a odborné akty z Věstníku vlády

Směrnice MV ze dne 24.11.2011 – stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce

Směrnice Mze ze dne 20.12.2001, Věstník vlády č. 10/2001 – o zajištění nouzového zásobování obyvatelstva při mimořádných událostech za krizových stavů

Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP, Věstník MŽP č. 5/2003 – k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby

Krizové a havarijní orgány města

Bezpečnostní rada ORP Přelouč

Bezpečnostní rada je koordinační orgán pro přípravu na krizové situace. Její vznik a úkoly jsou vymezeny zákonem č. 240/2000 Sb., § 18 a nařízením vlády č. 462/2000 Sb., § 8, 9. Bezpečnostní rada vyhodnocuje stávající stav, připravenost na řešení mimořádných událostí a krizových situací a stanovuje úkoly na pravidelných jednáních, které se konají nejméně 2x ročně.

Činnost a jednání bezpečnostní rady ORP se řídí Statutem a Jednacím řádem. Složení bezpečnostní rady, jejíž členy jmenuje starostka ORP Přelouč, je následující:

 

Složení BR ORP – uvedeno jméno, příjmení, funkce a telefon do zaměstnání

 

Bc. Irena Burešová – starostka, Městský úřad Přelouč

466094102

Ing. Ivan Moravec – místostarosta, Městský úřad Přelouč

466094116

Ing. Ivana Lejhancová – tajemnice, Městský úřad Přelouč

466094117

plk. Mgr. Marcel Daníček, vedoucí Územního odboru PČR Pardubice

974566221

npor. Ing. Michal Vašica, velitel Požární stanice Přelouč, HZS Pardubického kraje

950571197

Martin Macháček, velitel Sboru dobrovolných hasičů Přelouč

466810125

Luděk Novák, vedoucí odboru vnitřních věcí, Městský úřad Přelouč

466094211

Otakar Sibera, tajemník bezpečnostní rady ORP Přelouč, Městský úřad Přelouč

466094212

 

 

 

  • Statut Bezpečnostní rady ORP Přelouč  - (PDF)
  • Jednací řád Bezpečnostní rady ORP Přelouč  - (PDF)

 

Povodňová komise ORP Přelouč

Povodňová komise je povodňovým orgánem obce s rozšířenou působností Přelouč a v tomto správním obvodu zabezpečuje činnost. Povodňová komise ORP je zřízena v souladu se zákonem 254/2001 Sb., § 79.

Povodňová komise města Přelouč

Povodňová komise je povodňovým orgánem města Přelouč a zde zabezpečuje činnost. Povodňová komise města je zřízena v souladu se zákonem 254/2001 Sb., § 78.

Krizový štáb

Krizový štáb města Přelouč je pracovní orgán starosty k řešení krizových situací na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Přelouč. Krizový štáb svolává starosta operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.

Členy krizového štábu jsou členové bezpečnostní rady ORP, vedoucí pracovních skupin krizového štábu, zástupci složek IZS a odborníci s ohledem ne druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

 

 Složky Integrovaného záchranného systému 

Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchrannýchlikvidačních prací. IZS specifikuje zákon č. 239/2000 Sb. v posledním platném znění. IZS se člení na základní složky (Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotní záchranná služba a jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí jednotkami PO) a ostatní složky, které při řešení mimořádné události poskytují plánovanou pomoc na vyžádání.


239/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 28. června 2000

o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací,

b) mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací,

c) záchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,

d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí,

e) ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,1) zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku,

f) zařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen "zařízení civilní ochrany") součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky,

g) věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce,


 

Hasičský záchranný sbor ČR

Základním poslání HZS je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS tvoří generální ředitelství HZS a hasičské záchranné sbory krajů.

HZS Pardubického kraje, Požární stanice Přelouč sídlí na adrese Studentská, Přelouč (v sousedství výjezdového stanoviště ZZS), velitel požární stanice npor. Ing. Michal Vašica, tel. 950 571 197. Tísňová linka je 150.

Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO.

Město Přelouč zřizuje Jednotku sboru dobrovolných hasičů města Přelouč kat. JPO III/1, která má 15 členů s danou dobou výjezdu do 5 minut. Velitelem jednotky je Martin Macháček, tel. 736 507 484. Jednotka sídlí v Přelouči, ul. Zborovská 54.

Policie ČR

Krajské ředitelství policie Pardubického kraje sídlí v Pardubicích, Na spravedlnosti 2516. Ředitelem je plk. Mgr. Jan Švejdar, tel. na ústřednu je 974 566 111. V Pardubicích je vedoucím Územního odboru PČR Pardubice plk. Mgr. Marcel Daníček (tel. 974 566 221) a vedoucí Obvodního oddělení PČR Přelouč npor. Mgr. Jiří Zima (Pražská 20, tel 974 566 781).

Zdravotní záchranná služba

Zřizovatelem ZZS je KÚ. Operační středisko ZZS Pardubického kraje sídlí na adrese Průmyslová 450, Pardubice, ředitelem je MUDr. Pavel Svoboda, tel. 466 034 101, tísňová linka je 155. Výjezdová základna Přelouč, linka 155.

Ostatní složky IZS

Městská policie Přelouč, sídlo Československé armády 1665, velitel MP Přelouč je Leoš Slavík, Dis., tel. 466 959 660, tísňová linka je 156.

Armáda ČR – Krajské vojenské velitelství Pardubice – Pardubice Hůrka 1100. Ředitelem je plk. gšt. Ing. František Hlaváček, tel. 973 243 200.

Armáda ČR – Stálé operační centrum Praha, VÚ 1160, vedoucí tel. 973 212 070.

Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. havarijní služba VČE a.s., VČP a.s., VHOS a.s., a pod.)

Orgány ochrany veřejného zdraví.

Neziskové organizace a sdružení občanů.

Humanitární a charitativní organizace.

Další sdružení, organizace, sbory a vyčleněné síly a prostředky právnických a fyzických osob.

Linka 112 - otázky a odpovědi

Vše co chcete vědět o jednotném evropském čísle tísňového volání  

Co je linka 112

-   Tísňová linka, pomocí které se dovoláte pomoci záchranářů ve všech členských státech EU

-   Je dostupná jak z pevných linek tak z mobilních telefonů

-   Je zdarma na celém území EU

-   Umožňuje určení polohy volajícího

--------------------------------------------------------

Pro koho je určena linka 112

Pro jakéhokoliv člověka, který se na území Evropské unie a některých dalších států ocitne v nouzové situaci a potřebuje urgentní pomoc záchranných či bezpečnostních složek (hasiči, policie, zdravotníci)

------------------------------------------------------------------

Kdy volat linku 112 

-     pokud potřebujete pomoc hasičů,

-     v případě rozsáhlejších mimořádných událostí, kdy je nutná spolupráce dvou a více  záchranných složek,

-     při cestách do zahraničí,

-     pokud si v krizi nedokážete vzpomenout na jiná tísňová čísla nebo si nejste jisti,

-     linku 112 mohou využít osoby nehovořící česky - díky jazykové vybavenosti operátorů,

-     linka 112 je v ČR universální tísňovou linkou, jejímž prostřednictvím se lze dovolat pomoci i policie či zdravotnické záchranné služby. Její technologie totiž umožňuje identifikovat místo, kde se volající nachází, rovněž šance dovolat se z mobilního telefonu na tísňovou linku 112 je ve srovnání např. s číslem 155 větší - na 112 se na jako jedinou tísňovou linku lze dovolat bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.

 

Pokud budete řešit pouze zdravotní obtíže, trestný čin, atd., obracejte se přímo na národní čísla tísňového volání (150 hasiči, 155 zdravotnická záchranná služba, 158 policie, 156 městská policie), která jsou v současné době rovnocenná číslu 112.

------------------------------------------------------------------

Kdy nevolat linku 112 

-     Nezkoušejte, jestli linka 112 funguje, mohli byste ohrozit životy někoho jiného. 

-     Linku 112 nikdy nevolejte z legrace, pokud nejde o urgentní záležitost nebo pokud chcete pouze získat informace.

Pokud jste na pochybách, linku 112 klidně vytočte. Můžete zachránit něčí život.

Pamatujte, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Vyspělá technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo, volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Navíc veškeré hovory jsou nahrávány.

Pokud někdo zneužije tísňovou linku, hrozí mu dle zákona o elektronických komunikacích pokuta až do výše 100 000 Kč. V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení, pak samozřejmě hrozí trestní odpovědnost. V případě zlomyslného volání bude inkriminovaný telefon zablokován. 

------------------------------------------------------------------

Jak volat na linku 112?

Když voláte na tísňové číslo, v klidu řekněte:

  • Co se stalo a jestli se někdo zranil
  • Kde se to stalo, v jakém městě a v jaké ulici
  • Řekněte své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte
  • Nezavěšujte, odpovězte operátorovi na jeho otázky
  • Udělejte, co ti operátor říká

Nikdy nezavěšujte jako první. Buďte připraveni odpovědět operátorovi tísňové linky na jeho případné doplňující dotazy. Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, který ověří pravdivost nahlášené zprávy a sníží riziko, že se jedná o „planý poplach“.

Telefonování na tísňová čísla je bezplatné. V případě nouze se nebojte volat na tísňovou linku, ale nezneužívejte ji. Můžete ztížit pomoc lidem kteří ji skutečně potřebují! 

Telefonování na tísňová čísla je zdarma. Proto se v případě potřeby nebojte zavolat pomoc.

Nikdy ale nevolejte z legrace, můžete ublížit jiným lidem!!!

Pamatujte, že při volání na linku 112 je každý identifikovatelný a při jejím zneužití lze tedy každého dostihnout a potrestat.

 

Zneužívání tísňových linek je trestné a hrozí za ně pokuta až do výše 100 000 Kč.

 

Důvěřujte hasičům a dalším záchranářům. Pamatujte si ale, že nejlepším ochráncem sebe i druhých jste vy sami!

 

Upozorňujeme, že kromě jednotného evropského čísla tísňového volání 112 jsou v ČR v platnosti také národní čísla tísňového volání:

  • 150    Hasičský záchranný sbor ČR,
  • 155    Zdravotnická záchranná služba,
  • 158    Policie ČR.
  • 156    Obecní (městská) policie

Víš odkud voláš ? (PDF)

 

Havarijní a krizové plánování

Havarijní plánování

HZS kraje v souladu se zákonem č. 239/2000 Sb. a vyhláškou MV č. 328/2001 Sb. zpracovává Havarijní plán kraje, což je základní dokument pro řešení mimořádných událostí. Obec s rozšířenou působností Přelouč každoročně obdrží aktualizaci tohoto plánu pro její správní obvod.

Havarijní plán se člení na :

Informační část, která obsahuje

  • analýzu možného vzniku mimořádné události a její následky
  • zásady provedení záchranných a likvidačních prací
  • možná ohrožení obyvatelstva

Operativní část – ta řeší – síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce a pomoc poskytovanou z jiné úrovně

Plány konkrétních činností - plán varování, evakuace, nouzového přežití, ukrytí, plán traumatologický a další

Krizové plánování

HZS kraje v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb. a vyhláškou MV č. 462/2000 Sb. zpracovává Krizový plán kraje, jako základní dokument pro řešení krizových situací. Vymezuje působnost a odpovědnost orgánů veřejné správy a jiných orgánů, hodnotí možná krizová rizika a jejich dopad na území. Rozsáhlou přílohovou část tvoří dokumenty potřebné ke zvládnutí krizové situace. V rámci Pardubického kraje je Krizový plán zpracován a hejtmanem podepsán na zasedání Bezpečnostní rady Pardubického kraje.

Havarijní plánování je součástí krizového plánování a Havarijní plán kraje je přílohou Krizového plánu kraje.

Ochrana obyvatelstva

Všeobecná ustanovení

Ochrana obyvatel je jednou ze základních činností orgánů veřejné správy a dalších orgánů, organizací a složek státu. Vychází z Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám r r. 1949 a plní především tyto úkoly:

  • varování a vyrozumění obyvatel
  • ukrytí
  • evakuaci
  • nouzové přežití obyvatelstva
  • a další opatření sloužící k zabezpečení života, zdraví a majetku

Současná legislativa a vývoj, kterým tato oblast prochází v posledních letech, staví do popředí otázky sebeochrany osob, především u kategorie práce aktivního obyvatelstva.

Stát garantuje přednostní ochranu těmto kategoriím obyvatelstva :

  • dětem do 15 let
  • pacientům ve zdravotnických zařízeních
  • osobám umístěným v sociálních zařízeních
  • osobám zdravotně postižených
  • doprovodu výše uvedených osob

Varování

„VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události.

Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Signál může být vyhlašován třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech.

Po akustickém tónu sirény, při vyhlášení varovného signálu „Všeobecná výstraha“, následuje tísňová informace z hromadných informačních prostředků (republiková, regionální a místní působnost) pro vyrozumění obyvatelstva o hrozící nebo vzniklé mimořádné události.

Poté je třeba:

  • sledovat zprávy v televizi, rozhlase, místní vyhlášky a řídit se vydanými pokyny
  • upozornit sousedy
  • nevytvářet panické situace a zachovat klid
  • na vyžádání poskytnout pomoc při záchranných opatřeních
  • připravit si evakuační zavazadlo

Dosud vyhlašovaný signál „Požární poplach“ zůstává v platnosti a slouží ke svolání jednotek požární ochrany.

Signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty. Tento není varovným signálem.

Signál „Požární poplach“ vyhlašovaný elektronickou sirénou napodobuje hlas trubky troubící tón „HÓ-ŘÍ“, „HÓ-ŘÍ“ atd. po dobu jedné minuty. (Je jednoznačný a nezaměnitelný s jinými signály).

Evakuace - nejúčinnější způsob ochrany obyvatel.

Je-li osoba vyzvaná k evakuaci z ohroženého prostoru, měla by mít připravené evakuační zavazadlo.
Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží běžné lehké cestovní zavazadlo, např. batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Patří do něho: - základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a pitná voda, a dále

  • předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor
  • osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,
  • přenosné rádio s rezervními bateriemi,
  • toaletní a hygienické potřeby,
  • léky,
  • náhradní oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku,
  • kapesní nůž, svítilnu, zápalky, šití a další drobnosti.

Co dělat, když bude nařízena evakuace

K situaci, kdy bude nutné po varování co nejrychleji opustit ohrožený prostor, může dojít při nejrůznějších druzích ohrožení. Pokyn k evakuaci bude předán z příslušného krizového štábu obyvatelstvu v ohrožených místech formou tísňové informace. Zpravidla bude k tomu využita lokální stanice VKV(FM).

V takovém případě je potřebné dodržet zásady pro opuštění bytu, vzít si sebou evakuační zavazadlo a dostavit se na určené místo. Způsob provedení evakuace se dozvíte z vysílání rádia VKV(FM) nebo v místním veřejném rozhlase z obecního hlášení. Je vždycky nutné respektovat nařízený způsob evakuace, aby nedošlo ke zbytečným panikám a dopravním problémům.

Bude-li povoleno použít vlastních vozidel, vezměte s sebou tolik osob, kolik bude možné, sledujte dopravní informace vysílané v rádiu a řiďte se dopravními pokyny policie a místními úpravami pomocí dopravních značek. Dostavte se do určeného shromaždiště, které se dozvíte z vysílání dopravních relací v rozhlase.

Jestliže nejde použít vlastní vozidlo (nebo nebude bezpečné jeho použití) a přeprava se uskuteční s využitím prostředků veřejné dopravy, dozvíte se z rozhlasového vysílání nebo z obecního (městského) rozhlasu, jak je přeprava zajištěna a kam se máte dostavit (kde je místo, kam pro vás přepravní prostředky přijedou).

Přeprava nemocných, postižených, nemocnic, škol apod. se zajišťuje pomoci přepravních prostředků přidělených obci se zvláštním zřetelem ke specifice cestujících. Tuto přepravu řídí personál příslušné instituce, která má k tomuto úkolu vydané příslušné pokyny.

Zásady pro opuštění bytu nebo rodinného domu v případě evakuace

Uhaste otevřený oheň v topidlech.

Vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček).

Uzavřete přívod vody a plynu.

Vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt, na dveře dejte oznámení, že jste byt opustili a dostavte se na určené místo k evakuaci.

Ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt.

Dětem vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou.

Kočky a psy si vezměte s sebou.

Ostatní domácí zvířata včetně exotických zvířat, která přežijí delší dobu, nechejte doma, zásobte je před odchodem potravou.


Příručky

Sebeochrana obyvatelstva ukrytím   (PDF)

Tato příručka je určena především pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické a podnikající fyzické osoby. Potřebné informace v ní však naleznou všichni občané.

Řeší především problematiku ochrany obyvatelstva v případě vzniku mimořádných událostí a pojednává především o využití vhodných podzemních i nadzemních částí obytných domů, provozních, výrobních a dalších objektů k jejich úpravě na improvizované úkryty. Zabývá se však také problematikou improvizovaných prostředků ochrany dýchacích cest a povrchu těla a návodem na jejich použití. Tyto improvizované prostředky by si měli být schopni připravit všichni občané, neboť mohou pomoci zachránit život například při únicích toxických látek do ovzduší.

Příručka obyvatelstvu pro případ ohrožení   (PDF)

Tato příručka obsahuje některé obecné návody a doporučení, podle kterých bychom se měli chovat a jednat, když se ocitneme v situaci ohrožení života a zdraví, majetku nebo životního prostředí v důsledku vzniku mimořádné události. Nejsou a nemohou být vyčerpávající, protože průběh každé události vyžaduje jiný způsob našeho chování a jednání.

Najdete zde informace o varovných signálech a o tom, jak se chovat, když je uslyšíte. Příručka se zabývá osmi různými situacemi (druhy mimořádných událostí), se kterými se můžeme setkat a způsobem reakce na ně.

Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek (PDF)

Příručka je určena také zejména pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a obyvatelstvo v zónách tzv. vnějšího havarijního plánování podle zákona č. 353/1999 Sb., kde je možnost úniku nebezpečných chemických látek s toxickými vlastnostmi. Příručku však lze využít i v ostatních případech, neboť téměř každý z nás žije v blízkosti silnic či železnic. Po nich se přepravují velká množství nebezpečných chemických látek a bohužel k nehodám dochází stále

 

Povodňové plány

Povodňové plány

...na začátek stránky