Opravné prostředky proti rozhodnutí povinného subjektu o odepření poskytnutí informace
1) ODVOLÁNÍ
Opravným prostředkem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákon) je odvolání upravené v § 16 zákona. Na procesní otázky zákonem neupravené se podpůrně použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zejména ustanovení § 37 odst. 2 a 3, a ustanovení § 81 a následující.
Odvolání lze podat, pokud povinný subjekt rozhodne o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Odvolání se podává u povinného subjektu, který rozhodl o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí,
Podání odvolání je učiněno dnem, kdy bylo doručeno povinnému subjektu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Např. pokud dojde na úřad podání označené jako „stížnost“ a přitom bude splňovat náležitosti odvolání, bude posouzeno jako odvolání a podle toho i vyřízeno.
Náležitosti odvolání
Odvolání musí splňovat tyto zákonné požadavky stanovené správním řádem:
a. Kdo odvolání činí – odvolatel, který je fyzickou osobou uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. V podání souvisejícím s podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Odvolatel, který je právnickou osobou uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Srov. § 37 odst. 2) správního řádu.
b. v jaké věci jej činí – odvolání musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje. Doporučuje se specifikovat rozhodnutí, proti kterému se odvolání podává spisovou značkou a číslem jednacím, které jsou vyznačeny na stejnopisu rozhodnutí. Odvolat se lze jen proti výrokové části rozhodnutí, jednotlivému výroku nebo jeho vedlejšímu ustanovení. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Pokud odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, a pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, pokud to umožňuje povaha věci. Odvolání proti odůvodnění je nepřípustné Dále je nutno vymezit, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
c. čeho se domáhá
d. označení správního orgánu, kterému je určeno
e. datum a podpis osoby, která jej činí
Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
Odvolání lze podat:
1) Písemně:
a. osobním doručením na podatelnu Městského úřadu Přelouč, Československé armády 1665, 535 33 Přelouč
b. prostřednictvím poskytovatele poštovních nebo jiných doručovacích služeb na výše uvedenou adresu Městského úřadu
2) Ústně do protokolu na příslušném odboru, který o odmítnutí žádosti o informaci rozhodl
3) Elektronicky
a. Prostřednictvím elektronické pošty na adresu elektronické podatelny: epodatelna@mestoprelouc.cz. Podání musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. Za předpokladu, že podání je do 5 dnů potvrzeno, tj. písemně doplněno nebo doplněno ústně do protokolu, není nutné podání elektronicky podepisovat.
b. Datovou zprávou prostřednictvím veřejné datové sítě s připojeným uznávaným elektronickým podpisem. Uznávaný elektronický podpis není třeba připojovat, pokud bude podání doplněno do 5 dní písemně nebo ústně do protokolu.
c. Prostřednictvím dálnopisu nebo telefaxu – pak je nutné podání do 5 dní doplnit buď písemně nebo ústně do protokolu.
Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.
Písemné podání, které doplňuje podání uskutečněné elektronickou cestou, musí být s elektronickým podáním obsahově shodné.
Postup povinného subjektu po přijetí podaného odvolání
Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů od doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem.
Obrana proti rozhodnutí odvolacího orgánu
Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se lze bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podanou ve správním soudnictví. Věcně příslušné k podání žaloby jsou krajské soudy. Žaloba se podává do 2 měsíců od oznámení rozhodnutí odvolacího orgánu doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.
Na základě podané žaloby soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.
Náležitosti žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§65 a následující, zákona 150/2002 Sb., soudního řádu správního) jsou:
1) Obecné náležitosti podání dle § 37 odst. 2 správního řádu (kdo podání činí, v jaké věci jej činí, čeho se domáhá – viz též výše příslušný bod u náležitostí odvolání)
2) Označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci
3) Označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy
4) Označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá
5) Žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné
6) Jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje žalobce provést
7) Návrh výroku rozsudku
K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
Obrana proti rozhodnutí vydanému ve správním soudnictví
V případě, že krajský soud rozhodne žalobu podanou proti rozhodnutí správního orgánu, kterým správní žalobu zamítne a rozhodnutí odvolacího orgánu o odmítnutí žádosti o informace potvrdí, lze za podmínek stanovených v zákoně č. 150/2002 Sb., soudním řádem správním podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Pro řízení před Nejvyšším správním soudem není nutné být povinně zastoupen advokátem, ale z důvodu obtížnosti tvorby kasační stížnosti a řízení o ní, lze zastoupení advokátem jedině doporučit.
2) STÍŽNOST NA POSTUP PŘI VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTI O INFORMACE
Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace je upravena v § 16a zákona. Stížnost může podat žadatel o informaci v těchto případech:
1) nesouhlas s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona (případ, kdy povinný subjekt pouze odkáže na zveřejněnou informaci)
2) žadateli po uplynutí zákonné lhůty 15 dnů pro poskytnutí informace povinným subjektem (§ 14 odst. 5, písm. d) zákona) nebo po uplynutí prodloužené lhůty (§ 14 odst. 7 zákona), nebo nepředložení konečné licenční nabídky žadateli a současném splnění podmínky, že ve všech výše jmenovaných případech nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti
3) informace byla poskytnuta pouze částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí nebo rozhodnutí o odmítnutí žádosti
4) žadatel nesouhlasí s výší úhrady za poskytnutí informace, kterou mu před poskytnutím informace sdělil písemně povinný subjekt nebo žadatel nesouhlasí s výší odměny podle ustanovení § 14a odst. 2) zákona, které stanoví, že výše odměny za oprávnění informaci užít na základě licenční nebo podlicenční smlouvy, nesmí být vyšší, než stanoví pravidla pro určování výše úhrady za poskytnutí informace podle § 17 zákona, za předpokladu, že zvláštní právní předpis nebo licenční smlouva nestanoví jinak
Podání stížnosti:
Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Je-li stížnost podána ústně a nelze ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Stížnost se podává u povinného subjektu. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.
Lhůta pro podání stížnosti:
Lhůta pro podání stížnosti činí 30 dnů od:
1) doručení sdělení podle § 6 zákona, ve kterém povinný subjekt žadatele pouze odkazuje na zveřejněnou informaci a žadatel přitom trvá na přímém poskytnutí informace
2) doručení sdělení podle § 14 odst. 5, písm. c) zákona o tom, že požadované informace se nevztahují k působnosti povinného subjektu a žádost o poskytnutí informace se odkládá
3) doručení sdělení podle § 17 odst. 3 zákona, ve kterém povinný subjekt sděluje písemně žadateli ještě před poskytnutím informace, jaká úhrada bude za poskytnutí informace povinným subjektem požadována
4) uplynutí 15denní lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5, písm. d) zákona
5) uplynutí 10denní lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 7 zákona – tedy po uplynutí doby 10 dní, o kterou byla prodloužena původní 15denní lhůta pro poskytnutí informace podle §14 odst. 5, písm. d) zákona
Postup po podání stížnosti
Povinný subjekt ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, předloží stížnost společně se spisovým materiálem nadřízenému orgánu, pokud v této lhůtě sám povinný subjekt stížnosti zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. V případě, že povinný subjekt vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti, lze se proti tomuto rozhodnutí odvolat dle §16 zákona (viz výše pasáž o odvolání).
Postup nadřízeného orgánu
V případě, že se jedná o rozhodování o stížnosti, jejímž předmětem je nesouhlas žadatele s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 zákona (případ, kdy povinný subjekt pouze odkáže na zveřejněnou informaci) nebo se jedná o stížnost, kdy žadateli nebyla poskytnuta informace v zákonem stanovených lhůtách nebo se jedná o stížnost žadatele z důvodu, že informace byla poskytnuta pouze částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí nebo rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nadřízený orgán přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že:
1) postup povinného subjektu potvrdí – proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat
2) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku – proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat
3) usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti – tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu jejich samostatné působnosti – proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat pouze v případech kdy rozhodl nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2, poslední věta správního řádu, tedy vedoucí příslušného ústředního správního úřadu. Pokud takový nadřízený orgán určit podle § 178 odst. 2 určit nelze, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti ten, ten, kdo stojí v čele povinného subjektu.
V případě, že se jedná o rozhodování o stížnosti o nesouhlasu žadatele s výší úhrady za poskytnutí informace podle § 14a odst. 2 a § 17 odst. 3 zákona, nadřízený orgán přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že:
1) výši úhrady nebo odměny potvrdí
2) výši úhrady nebo odměny sníží, tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu jejich samostatné působnosti
3) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti
Nečinnost nadřízeného orgánu
Pokud by nadřízený orgán v příslušné 15 denní lhůtě nevydal rozhodnutí o stížnosti, lze přiměřeně uplatnit opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu a eventuálně poté podat žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a následující soudního řádu správního.
Opravné prostředky proti rozhodnutí o právech a povinnostech osob vydaném ve správním řízení
Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí o právech a povinnostech osob ve správním řízení je odvolání upravené v § 81 a násl., zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
Pro podávání opravných prostředků proti rozhodnutím, která byla vydána v řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, popř. podle jiných předpisů, se použije úprava obsažená v těchto předpisech a úprava obsažená ve správním řádu se použije jen podpůrně.
Poučení o možnosti nebo nemožnosti podat opravný prostředek, postup a lhůty pro uplatnění opravného prostředku, jsou náležitostí rozhodnutí.
O odvolání rozhoduje nadřízený orgán, tj. Krajský úřad Pardubického kraje.
Další opravné prostředky
Jak postupovat, když nejsem spokojen/a se způsobem, jakým byla vyřízena má stížnost?
Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. (§ 175 odst. 7 správního řádu).
Lze se nějak bránit proti způsobu, jakým byla vyřízena petice?
Správní orgán, který petici přijal, ji má posoudit a v zákonem stanovené lhůtě na ni písemně odpovědět. Proti písemné odpovědi, kterou byla petice vyřízena, není možné podat žádný opravný prostředek. Jedinou možností je iniciovat petiční akci znova a znova petici zaslat správnímu orgánu.
Občané mají právní nárok na to, aby se jejich peticemi správní orgány zabývaly, ovšem nemají žádný právní nárok na to, aby požadavkům z jejich petice vyplývajících, správní orgány vyhověly.
Co dělat, když správní orgán zakáže konání shromáždění?
Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění lze podat opravný prostředek, a to žalobu ve správním soudnictví ke krajskému soudu, a to na základě ustanovení § 65-78 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.
Právo podat tuto správní žalobu má svolavatel, a to do 15 dnů od doručení zákazu shromáždění (doručuje se vyvěšením na úřední desce). Soud je povinen rozhodnout formou rozsudku, a to do tří dnů od doručení správní žaloby na soud. Pokud soud rozhodnutí správního orgánu o zákazu shromáždění zruší, je svolavatel oprávněn shromáždění konat, a to v následujících variantách:
· podle původního oznámení (podá-li však svolavatel opravný prostředek např. až po dni, kdy se mělo konat původně oznámené shromáždění, potom tato varianta samozřejmě nepřipadá v úvahu), nebo
· později tak, aby shromáždění bylo uskutečněno do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu (rozsudek, který byl doručen účastníkům, je podle § 54 odst. 5 soudního řádu správního v právní moci), anebo
· ještě v pozdější době, než je doba do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu (v tomto případě však musí svolavatel zároveň vyrozumět o tom úřad, a to nejpozději 1 den před konáním shromáždění).
Co dělat, když správní orgán svolané shromáždění rozpustí?
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat námitky u krajského soudu. Pro řízení o námitkách se použijí ustanovení § 65-78 soudního řádu správního. Správní soud pak na základě podaných námitek rozhodne o souladnosti rozpuštění shromáždění se zákonem o právu shromažďovacím (84/1990 Sb). Oprávnění podat tyto námitky svědčí svolavateli nebo účastníku rozpuštěného shromáždění.