Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Informace o městě

Poloha městaMěsto Přelouč se nachází ve východním Polabí. Je součástí Pardubického kraje. Přelouč leží na řece Labi v nadmořské výšce 220 m. Má 8 725 obyvatel (k 31.12.2016) a katastrální rozlohu 30,5 km2 (včetně integrovaných obcí). Převážná část obyvatel Přelouče žije v lokalitě městského typu, asi 1000 obyvatel žije v 7 místních částech, kde převládá bydlení venkovského typu.

Místní části: Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy

Městem prochází silnice I/2 (Kutná Hora - Pardubice) a II/333 (Hradec Králové - Přelouč). U Lhoty se na silnici I/2 napojuje silnice II/322 (Kolín - Přelouč).Výhodou je poloha na železniční trati Praha - Česká Třebová. Přelouč je rovněž výchozí stanicí lokální trati do Prachovic. Významným rozvojovým faktorem bude splavnění Labe, které tvoří severní hranici průmyslové zóny města.

 

Městské symboly:

Znak města PřeloučeNejvýznamnějším městským symbolem je znak města Přelouče. Prapor města PřeloučeNa zlatém poli leží černý rošt, obrácený držadlem dolů. Tímto způsobem je ztvárněn na nejstarších pečetích již ze 16. století. Ve starších publikacích je nesprávně zobrazován svatý Vavřinec držící v jedné ruce rošt a v druhé vavřínovou ratolest. Tato podoba však nemá žádný historický základ. Původ vzniku znaku je spjat se sv. Vavřincem. Tento světec žil v polovině 3. století. Jako strážce chrámového pokladu v Římě odmítl zestátnění církevního majetku a chrámový poklad rozdal mezi chudé. Podle pověsti byl za tento čin v roce 258 n. l. odsouzen k smrti upečením zaživa na roštu.V roce 1261 získala Přelouč městské právo, v té době náležela jako poddanské město k benediktinskému klášteru v Opatovicích, zasvěcenému právě sv. Vavřinci. Proto se ve znaku města objevuje rošt, symbolizující příslušnost města zprostředkovaně k sv. Vavřinci.

Městský prapor tvoří střídavě čtyři žluté a tři černé pruhy o stejné šířce.

 

Historie města


Občanská záložna

Přelouč patří k nejstarším historicky doloženým místům regionu. Název Přelouč je odvozen od místa, kudy se chodilo přes louky. Původní název obce zněl Přelučie. Vlastní osada vznikla na severní straně dnešního města, v místě zvaném Na dole, patrně v 10. století za panování rodu Slavníkovců. První historická zmínka je z roku 1086, kdy král Vratislav daroval vesnici Přelouč i s chmelnicí benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem. S osudem kláštera v Opatovicích nad Labem je Přelouč a část jejího okolí spojena po dobu 300 let. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy vysoko nad Labem vzniklo tržní centrum. Na žádost opata Částky (který stál v čele kláštera v letech 1261 – 1291) povyšuje král Přemysl Otakar II. 8. 9. 1261 Přelouč na městečko a uděluje mu právo magdeburské a hrdelní. S klášterem byla Přelouč úzce spjata až do husitských válek.  Zřejmě již od této doby užívá Přelouč jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli, atribut sv. Vavřince, patrona Opatovického kláštera. Na městské pečeti je však znak doložen až v 16. století. Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Koncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné probošství. Z roku 1421 pochází kronikářský záznam o dobytí a zničení Přelouče, stojící na táborské straně, vojskem Jana Městeckého z Opočna. Význam Přelouče poté na řadu desetiletí poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství. Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč až ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války a později v době tereziánských válek v 18. století však Přelouč znovu utrpěla značné škody a na další dvě století se stala jen provinčním zemědělským městečkem. Změnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města.

Farní kostel svatého Jakuba staršího v Přelouči

Nejvýznamnější architektonickou památkou města Hřbitovní_kostel_Navšívení_Panny_Marie_v_Přeloučije původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní dispozici po velkém požáru města v roce 1809, vytváří svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit "kacířské" knihy.


Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostelík Navštívení Panny Marie z roku 1684  na kopci na východ od města,k tomu se váže pověst: Novém zákoně je popsáno setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, rovněž těhotnou; budoucí matkou Jana Křtitele. Panna Marie poté, co je jí andělem zvěstováno že porodí Syna Božího spěchá aby navštívila Alžbětu a byla "prostřednicí milosti"; aby předala posvěcení nenarozenému Janu Křtiteli. Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé.
Kostel tvoří dominantu městského hřbitova. Dvouvěžová sakrální stavba postavena v letech 1682 – 1684. V roce 1776 postaveny proti vchodu do kostela ambity. Kostel je vyzdoben malbami od J. Kramolína z let 1781 – 1782. V roce 1881 byly nízké střechy věží jehlanovitého tvaru nahrazeny cibulovitými báněmi.

morový sloup


Na západní straně náměstí od roku 1704 stojí vysoký morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Ze starších budov se jinak v centru města v důsledku rozsáhlé stavební činnosti ve druhé polovině 19. století mnoho nedochovalo. Pouze domy na jižní straně náměstí a v některých ulicích mají ve svých jádrech zbytky původního středověkého a renesančního zdiva.
základní škola Přelouč


Dominantou Přelouče se na přelomu 19. - 20. století staly novorenesanční budovy na náměstí - základní škola (1880-81)budova Záložny (1899-1901), projektovaná významným českým architektem Rudolfem Kříženeckým.


Týž autor projektoval i novorenesanční Evangelický kostel, který byl postaven v roce 1904 na místě starší modlitebny. Ke shlédnutí jsou neobyčejně krásné fasádní fresky.
 

Záložna Přelouč

 

    Prřelouč kolorovaná litografie

 

 

 

 

V okolí Přelouče stojí za pozornost především raně barokní zámek v Cholticích, obklopený rozlehlým romantickým lesoparkem. Nejcennější součástí zámku je centrální kaple sv. Romedia (1695). Poblíž Choltic leží Svojšice. Naleznete zde neobvykle rozsáhlé pozůstatky středověké rytířské tvrze. Podhůří Železných hor jižně od Přelouče je vyhledávanou turistickou oblastí nabízející řadu přírodních zajímavostí - mezi ně patří např. zatopené středověké lomy na mlýnské kameny v okolí vsi Raškovice. Více informací s turisticky atraktivními místy naleznete v odkazu na Historie okolních obcí.